Archiv rubriky: Věda

Jaké možnosti dnes nabízí umělé oplodnění?

Umělé oplodnění je dnes vcelku běžný zákrok, který má samozřejmě za cíl pomoci neplodným párům k tomu, aby mohli zplodit dítě jinak, než standardní cestou. Samozřejmě aby se skutečně vše povedlo, je nutné dodržet několik základních postupů, které s tím souvisí. Ty jsou rok od roku zdokonalovány, a to samozřejmě v rámci toho, aby byl výsledek nejlepší – tedy aby došlo k tomu, že se bude neustále zvyšovat pravděpodobnost samotného početí. A jelikož jsem si o dané metodě zjišťoval více, pojďte se společně se mnou podívat na to, jaké fáze dnes umělé oplodnění má.

Prvním krokem je stimulace a odběr vajíček

Ta je pevně vázána s dobou, kdy dojde k menstruaci. V takovém případě je třeba dodržet termín návštěvy lékaře, a to nejdéle třetí den. V tomto směru totiž dojde ke zjišťování hladiny hormonů, ale i k dalšímu vyšetření. To se týká třeba vyšetření dělohy, ale také vaječníků. Následně jsou předepsány vhodné léky a doplňky, které už mají na samotné oplodnění vliv, jelikož dokážou ženě udržovat potřebnou hladinu hormonů, ale celkově dále stimulovat její tělo. Dále žena podstoupí dalších několik kontrol, které mají za následek případné další úpravy daných medikamentů, ale stejně tak i určení správného termínu na odběr vajíček.

Tím správným termínem je dvanáctý až patnáctý den daného cyklu. Celý postup je pro ženu bezbolestný, jelikož probíhá v celkové anestezii, a to pomocí tenké jehly. V principu se tímto způsobem odebírají pouze tekutiny, jelikož samotná vajíčka skutečně nejsou větší, než desetina milimetru. Teprve v laboratoři tak jsou vajíčka tříděna. V tuto chvíli ale hraje roli i partner, popřípadě spermobanka, jelikož v tuto chvíli už by měly být připraveny také spermie, kterými se bude vajíčko oplodňovat. I ty ale musí nejprve projít několika vyšetřeními.

Oplodnění, kultivace a transfer

Následujícím krokem už je ono nejdůležitější, a to samozřejmě oplození vajíčka. To stále ještě proběhne v laboratorních podmínkách. Nutno říci, že oplozeno je hned několik vajíček naráz. Následně probíhá několikadenní kultivace, v rámci které se zjišťuje, které oplodněné vajíčko je to nejkvalitnější. Ostatní jsou buď definitivně zničena, nebo se v případě jejich kvality mohou ponechat, a to na druhý pokus, stejně jako na pokus třetí.

V případě, že v rámci tohoto kroku bude vše v pořádku, může dojít k poslednímu kroku, kterým je samozřejmě transfer. V tomto ohledu by mělo dojít k jedinému, a to k přenosu oplodněných vajíček zpět do těla matky. Může se tak dít i pátý den po tom, co jsou oplodněna. Co je na tomto postupu zajímavé, že často nemusí být transferováno pouze jedno embryo, ale mohou být použita hned dvě. I toto v tomto směru souvisí s tím, aby se celkově zvyšovala daná pravděpodobnost. Dodat je ale třeba i to, že ta paradoxně výrazně stoupá s druhým, nebo třetím pokusem. Ostatně vliv na to může mít i to, že žena již není tolik stresovaná, jelikož ví, do čeho jde.

Dějiny vědy od starověku po novověk

Vědecké bádání je dnes spojeno s celou řadou velmi zajímavých a samozřejmě i unikátních objevů. Ty ale nejsou spojeny pouze s posledními desetiletími, jelikož oblasti vědy se začaly rozvíjet již v minulosti, konkrétně potom v oblasti starověku. A jelikož já sám považuji inspiraci v historii za velmi důležitou, připravil jsem článek o tom, čeho všeho se věda v minulosti týkala, ale samozřejmě i o tom, kdo byli ti nejznámější představitelé. Mnohým lidem tak jistě pomůže v tom, najít novou motivaci a cestu kupředu.

Starověk

V tomto věku byla věda často spojována hlavně s filozofií a dalšími oblastmi. Ostatně to dokládají i jména, která se k tomuto období přímo vážou. Jedná se třeba o Platóna, ale známým myslitelem byl také Aristoteles. Kromě přemýšlení nad světem jako takovým se v tomto období ale vytvářely i další zajímavé oblasti, jako je aritmetika, geometrie – plochy a těles, ale stejně tak třeba i astronomie. Další vývoj byl podpořen ve chvíli, kdy se stal známou osobou Sokrates, který také přinášel celou řadu nových poznatků. Vlivem různých hádek a jiných pohledů na svět tak věda mohla dostávat skutečně různé rozměry, v rámci kterých se také mluvilo o takových pojmech, jako je třeba metafyzika, ale stejně tak i logika a řada dalších.

Středověk

V tomto období jistě známe jednoho známého myslitele, kterým byl Tomáš Akvinský, který se svými poznatky snažil propojovat křesťanství. Už v té době se ale ukazuje, že věda jako taková by mohla mít mnohem kvalitnější základ. Zasloužil se o to především Roger Bacon a jeho výzkumy na poli optiky. Stejně tak se objevují i první nominalisté, kterým není cizí zkoumání pohybu a jeho výpočtů. Dané období charakterizuje i Mikuláš Kusánský, který realizuje své projekty v rámci vážení a měření.

Velký rozvoj však věda zažila v období renesance. Jména, jako Mikuláš Koperník, Galileo Galilei, nebo také Johannes Kepler určitě není třeba nikomu dlouze představovat. Ty se samozřejmě realizovali v oblasti matematiky, oblasti poměrů, ale i geometrie. Aplikovaná věda byla poté doménou, ve které realizovali své výzkumy René Derscartes a Francis Bacon. Věda však začínala být aplikována i jinými způsoby, jako třeba experimenty, kde se projevovali Tycho de Brahe nebo William Harvey.

Novověk

V tomto období logicky věda zažívá ten největší rozmach. Na samotném počátku to jsou jména jako Gottfried Wilhelm Leibniz nebo Isaac Newton, ale stejně tak i Immanuel Kant, který jde spíše cestou rozumu a filozofickým směrem. Přesto se ale později rozšiřuje řada stochastických, deterministických, ale stejně tak evolučních, popřípadě environmentálních věd. Především od poloviny dvacátého století dostává věda a bádání valení terminologii. Zde se o dané postupy zasloužil především T. S. Kuhn. V tomto ohledu lze říci, že se tak výrazným způsobem mění současná paradigmata samotné vědy. To mimo jiné vede i ke správnému dělení, a to jak podle předmětu, tak i podle metody.

I náhodné objevy mohou být součástí vědeckého bádání

Mnoho vědců se celý život věnuje různým problematikám, a to s cílem je samozřejmě nejenom pochopit, ale také s cílem něco vymyslet. To souvisí se vzděláním, motivací, ale i snahou něčeho dosáhnout. Přesto se ale v oblasti vědy můžeme setkat s celou řadou věcí, které byly vynalezeny úplně náhodou. Podobně je to třeba i v oblasti lékařství, kam spadá jeden z nejznámějších léků, a to je penicilin. Pokud ale zůstaneme i nadále v oblasti vědeckého bádání, máme také možnost setkat se s celou řadou zajímavých věcí. A jelikož mě tato oblast baví, připravil jsem stručný přehled možností.

Mikrovlnná trouba, nebo dynamit

Oba tyto vynálezy byly objeveny vlastně náhodou. Pokud začneme právě mikrovlnnou troubou, je třeba zaměřit se na výzkum, který realizoval Percy Spencer, a to kolem roku 1950. Jeho výzkum byl primárně zaměřený na radarový magnetron, který vysílal mikrovlny. Na tom by samozřejmě nebylo nic divného, pokud by se vlivem daných mikrovln Spencerovi neroztekla čokoládová tyčinka v kapse. Rázem tedy zjistil, že právě mikrovlnné záření může mít schopnost věci ohřívat a tak netrvalo dlouho a pomocník většiny domácností byl na světě.

Zajímavou historii má také dynamit, který však lehce souvisí s výzkumem toho, jak co nejlépe a nejstabilněji skladovat nitroglycerin. Tímto se zabýval známý chemik Alfred Nobel. Co ho vedlo k unikátnímu objevu, byl fakt, že omylem svrhl jednu nádobku s touto látkou. Jelikož ale spadla do pilin, nic se nestalo. Stačila už jenom trocha zkoumání, kdy bylo zjištěno, že vybuchne až ve chvíli, kdy bude zapálena.

Oblíbený alkohol a drogy

I toto téma samozřejmě souvisí s vědou a tak si můžeme říci, jak několik oblíbených nápojů, ale i halucinogenů vzniklo. Velmi známou drogou je dnes LSD, která je známá jako diethylamid kyseliny lysergové. Albert Hofmann ji testoval jako lék, ale omylem si vzal větší, než povolenou dávku. Rázem se dostavily účinky a objev byl na světě. Velmi zajímavě však vznikla brandy, a to už v době středověku. V tu dobu se na lodích často převáželo víno, a s cílem snížit jeho objem se z něho vyvařovala voda. V rámci tohoto postupu však byl objeven proces destinace a samozřejmě i tento slavný nápoj. Neméně zajímavý je ale i vznik šampaňského, které doslova vynalezl mnich Dom Pérignon. Vše bylo způsobené tím, že víno ve sklepích zrálo velmi podivně. Místo toho, aby ho vyhodil, se raději věnoval zjišťování důvodu a objevil princip, který je dnes používán po celém světě.

Na konec jsem si nechal objev umělého sladidla, které souviselo především s nepořádkem, kterým byl proslulý Constantin Fahlberg. Jelikož si jednou po svém bádání neumyl před jídlem ruce, zdálo se mu jídlo výrazně sladké. Poté už stačilo pouze zjistit, s jakými látkami pracoval a objev umělého sladidla byl na světě. A nebýt jeho, má dnes celá řada diabetiků skutečně výrazné problémy s tím, jak sladit.