Medicínské milníky, o které se zasloužili Češi

Medicína je oblastí, která se den ode dne vyvíjí, a to s cílem nejenom vyléčit různé nemoci, ale i s cílem zlepšit kvalitu našeho života. A jelikož můj blog je z části zaměřen také na motivaci a sebevzdělávání, je vhodné připomenout si několik oblastí, které s medicínou souvisejí a se kterými jsou spojeni právě Češi. Pojďme se podívat na to nejzajímavější.

Objev poslední doby – nanovlákno

To nejpodstatnější, co se v oblasti medicínu událo v posledních letech, jsou určitě nanovlákna. Ačkoliv původní účel použití směřoval tuto technologii především do odvětví oděvního, velmi brzy se zjistilo to, že je nanovlákno vhodné využívat v lékařství. Ideálně třeba na výrobu obvazů a náplastí, které mohou mít i samodezinfekční schopnosti. Stejně tak se daná technologie využívá i v desítkách dalších oborů. Díky tomu se Techniská univerzita v Liberci stala světově uznávaným místem, kde mají mladé mozky naději vymyslet něco unikátního.

Podobně úspěšné je nejenom univerzitní školství také ve vývoji různých léků. Ten, který rozhodně stojí za zmínku, je lék nazývaný jako Truvada. Ten dnes patří mezi jeden z nejúčinnějších, které mohou bojovat proti zákeřné nemoci AIDS. Velký podíl na vzniku tohoto léku má Antonín Holý a jeho tým. Velkým pozitivem daného léku je třeba to, že eliminuje přenos nemoci z matky na nenarozené dítě. Díky tomu přispívá i k tomu, aby se nemoc více nerozšiřovala.

Pohled do historie

Nejsou to ale jenom objevy spjaté se současnou dobou, jelikož na řadu výrazných se musíme podívat i do minulosti. To, čím naše země přispěla do oblasti lékařství, je totiž také pitva. Zde to byl především Jan Jessenius, tedy uznávaný lékař, který jako první předvedl veřejnou pitvu na našem území. To samozřejmě vedlo k tomu, že se tato metoda začala hojně používat nejenom v oblasti lékařství jako takového, ale třeba i v kriminalistice, kde pomohla objasnit řadu zločinů, které mohly na první pohled vypadat jenom jako sebevraždy.

To nejlepší jsem si však nechal na konec, a to jméno Jana Jánského. Mnohým určitě není nutné připomínat, čím se tento člověk vlastně proslavil. Psal se totiž rok 1907, kdy tento vědec odhodlal k představení čtyř krevních skupin, které doslova od počátků změnily pohled na lékařství. Ačkoliv měl drobného předchůdce, což vedlo i k uznání objevu o 14 let později, je jasné, že tento objev je dnes přisuzován právě jemu. Co je ale na celé zprávě to negativní, to je fakt, že mu byl objev přispán až po jeho smrti a tak poslední roky žil ve stavu, v rámci kterého stále přemýšlel nad tím, zda vůbec lékařské vědě něčím přispěl. Dnes už samozřejmě víme, že ani.

A právě poslední objev se dá poměrně dobře napasovat i na dnešní dobu. Ne vždy mohou lidé považovat vše za správné a teprve za několik let může dojít k tomu, že se uzná, že naše postupy i výsledky byly skutečně správné.