I náhodné objevy mohou být součástí vědeckého bádání

Mnoho vědců se celý život věnuje různým problematikám, a to s cílem je samozřejmě nejenom pochopit, ale také s cílem něco vymyslet. To souvisí se vzděláním, motivací, ale i snahou něčeho dosáhnout. Přesto se ale v oblasti vědy můžeme setkat s celou řadou věcí, které byly vynalezeny úplně náhodou. Podobně je to třeba i v oblasti lékařství, kam spadá jeden z nejznámějších léků, a to je penicilin. Pokud ale zůstaneme i nadále v oblasti vědeckého bádání, máme také možnost setkat se s celou řadou zajímavých věcí. A jelikož mě tato oblast baví, připravil jsem stručný přehled možností.

Mikrovlnná trouba, nebo dynamit

Oba tyto vynálezy byly objeveny vlastně náhodou. Pokud začneme právě mikrovlnnou troubou, je třeba zaměřit se na výzkum, který realizoval Percy Spencer, a to kolem roku 1950. Jeho výzkum byl primárně zaměřený na radarový magnetron, který vysílal mikrovlny. Na tom by samozřejmě nebylo nic divného, pokud by se vlivem daných mikrovln Spencerovi neroztekla čokoládová tyčinka v kapse. Rázem tedy zjistil, že právě mikrovlnné záření může mít schopnost věci ohřívat a tak netrvalo dlouho a pomocník většiny domácností byl na světě.

Zajímavou historii má také dynamit, který však lehce souvisí s výzkumem toho, jak co nejlépe a nejstabilněji skladovat nitroglycerin. Tímto se zabýval známý chemik Alfred Nobel. Co ho vedlo k unikátnímu objevu, byl fakt, že omylem svrhl jednu nádobku s touto látkou. Jelikož ale spadla do pilin, nic se nestalo. Stačila už jenom trocha zkoumání, kdy bylo zjištěno, že vybuchne až ve chvíli, kdy bude zapálena.

Oblíbený alkohol a drogy

I toto téma samozřejmě souvisí s vědou a tak si můžeme říci, jak několik oblíbených nápojů, ale i halucinogenů vzniklo. Velmi známou drogou je dnes LSD, která je známá jako diethylamid kyseliny lysergové. Albert Hofmann ji testoval jako lék, ale omylem si vzal větší, než povolenou dávku. Rázem se dostavily účinky a objev byl na světě. Velmi zajímavě však vznikla brandy, a to už v době středověku. V tu dobu se na lodích často převáželo víno, a s cílem snížit jeho objem se z něho vyvařovala voda. V rámci tohoto postupu však byl objeven proces destinace a samozřejmě i tento slavný nápoj. Neméně zajímavý je ale i vznik šampaňského, které doslova vynalezl mnich Dom Pérignon. Vše bylo způsobené tím, že víno ve sklepích zrálo velmi podivně. Místo toho, aby ho vyhodil, se raději věnoval zjišťování důvodu a objevil princip, který je dnes používán po celém světě.

Na konec jsem si nechal objev umělého sladidla, které souviselo především s nepořádkem, kterým byl proslulý Constantin Fahlberg. Jelikož si jednou po svém bádání neumyl před jídlem ruce, zdálo se mu jídlo výrazně sladké. Poté už stačilo pouze zjistit, s jakými látkami pracoval a objev umělého sladidla byl na světě. A nebýt jeho, má dnes celá řada diabetiků skutečně výrazné problémy s tím, jak sladit.